Zákon zachování hmoty
Zákon zachování energie
Energii nelze vytvořit ani zničit, ale pouze přeměnit na jiný druh. V letectví se nejčastěji setkáváme s energií kinetickou EK a potenciální EP. Energii měříme v Joulech [J].
Výška představuje potenciální energii a rychlost kinetickou. Představme si kluzák, který letí ve výšce 1000 m rychlostí blížící se pádové. Letoun má vysokou potenciální energii ale nízkou kinetickou. Jediným způsobem, jak získat rychlost, je převést letoun do klesání – vyměňujeme potenciální energii za kinetickou.
Další aplikací zákona zachování energie je Bernoulliho princip, který říká, že součet statického tlaku PS a dynamického tlaku q je konstantní, tzv. tlak celkový PT.
Dynamický tlak je závislý na kvadrátu rychlosti proudění a jeho hustotě: q = ½ ρ V2
Představíme-li si opět proudění v uzavřené trubici s různým průřezem, vyjde nám, že v užším průřezu, kde je vyšší rychlost proudění se zvýší dynamický tlak. Aby byl zachován celkový tlak, statický musí klesnout.
Statický tlak je tlak okolního vzduchu a je závislý na výšce letu. S rostoucí výškou statický tlak klesá. Měříme ho statickým portem, který je kolmý na směr letu.
Dynamický tlak je závislý na rychlosti letu a měříme ho Pitotovou trubicí, která vystupuje do proudu okolního vzduchu.
Newtonův zákon (Zákon setrvačnosti)
Jestliže na těleso nepůsobí žádné vnější síly nebo je výslednice sil nulová, pak těleso setrvává v klidu nebo rovnoměrném přímočarém pohybu.
Newtonův zákon (Zákon síly)
Jestliže na těleso působí síla, pak se těleso pohybuje zrychlením, které je přímo úměrné působící síle a nepřímo úměrné hmotnosti tělesa.
Newtonův zákon (Zákon akce a reakce)
Proti každé akci působí vždy stejná reakce – vzájemná působení dvou těles jsou vždy stejně velká a působí na opačné strany.
Rovnováha sil na letounu
Aby se letoun pohyboval vodorovně přímočaře, musí být všechny síly v rovnováze. Tíhu musí vyrovnat vztlak a odpor musí být vyrovnán tahem. Pro naše účely uvažujeme, že všechny tyto síly vychází z těžiště.
